Tak teď mě to zapojení začalo enormně zajímat, jako autorovi muselo dobře mrsknout. Minimální Rds sat? Co je to za blbost, ve spínacím režimu se řeší maximální při daném proudu kvůlivá úbytku, v lineárním režimu se těch parametrů zase řeší trochu víc. Tam se dělo něco šeredného, co autor řešil nějakými zmatenými teoriemi, tím jsem si skoro jistá. Rds v saturaci je krajně nestabilní parametr, čili není dobrý nápad tím něco krotit. Další věc je CO tam ten člověk uvedl za tranzistor. Nebo. Jak se tam vlastně dostala ta BUZ11? Totiž jasně, rok 96, napětí kolem 12V, nějaký FET, velké proudy a automotive. CO JINÉHO než BUZ11 by tam mohlo být (mám jich tu z 90. let asi tak dvě hrsti, bylo to málem ve všem). Tam jde o to co (a jestli vůbec něco) tam uvádí autor. Pokud je nejasné CO tam má přijít za tranzistor, bylo by mi to velkým varováním. Tam je prostě něco nedořešené. Dala bych tomu tranzistoru do anody 100mΩ rezistor a dál to neřešila. Do katody raději ne, protože to by ho to mohlo shodit do lineárního režimu a to by bylo velký špatný, ten tranzistor má být v saturaci (jestli to dobře chápu…ikdyž…).

Bočník, který topí, je na dvě věci, protože jeho odpor cestuje s teplotou. Bočníky se navrhují tak, aby ideálně zůstávaly studené, případně se jim nějakým externím systémem drží konstantní teplota. Problém je ale viditelně v jiné věci. Totiž řekněme v křeči 100mV a 1.5A obnáší 150mW, že? To asi těžko bude žhavé. Pak to spadlo na 1A (cca) a 80mV, zhruba. A teď. Necelý 1A a třese to sondama v ruce? Hm, to asi těžko. Bočník topí jako blázen, relé topí jako blázen, na bočníku máš 80mV při DC měření (čili střední hodnota), ale přes 200mV rms v AC? A to AC only (předpokládám, že to nebylo AC+DC). Co z tohoto všeho plyne? Máš tam obrovské cirkulační proudy, neboli jalovinu. A asi ještě navíc na strašidelném kmitočtu, protože těch 200mV+ rms na bočníku pořád není dost na projevy, které to má.

Toto celé mne vede ke dvěma přesvědčením. Především, že jsi to teď dostal do stavu ve kterém to autor konstrukce opustil, čili to odpovídá publikovanému zapojení. Tam už nejspíš další chyba nebude, protože „něco to dělá“ a není to instantní výbuch. Druhá věc, ke které mne to vede, je že autor toho zapojení nevěděl co dělá. 

Třetí věc. Prosím, nabíjet accu na 14.4V v cycle-use, proč ne, nemám s tím problém, ale DC proudem. Na jakém napětí se mají zarazit tady ty pulzní vysoušečky olověných akumulátorů je otázka na kterou není snadná odpověď. Upřímně řečeno nevím, ale je mi jasné, že to musí být méně těch 14.4V, protože toto tam dokáže tlačit proud i v situaci, kdy se ten accu dávno nenabíjí, čili ukončení nabíjecího procesu je kritická věc.

Rušit to musí jako blázen, o tom nepochybuji. Ono by stálo za to sáhnout H sondou k lajně k tomu accu či k bočníku. Ono by to mohlo leccos osvětlit. H sondu uděláš z kousku semirigid koaxu, ostatně on by i bublifuk pomohl, ale já se obávám, že tam budou hodně vysoké kmitočty.

Upřímně, já nevím jestli má cenu pokračovat, podle mého názoru další cesta vpřed znamená dotažení té konstrukce do konce, což je vůbec otázka zda půjde, přesněji řečeno, metodou navrhnout to od počátku znovu to samozřejmě půjde, ale už to nedává smysl. Já to schema zkusím někde sehnat a podívám se na to, ale obávám se, že tohle nebude mít nějaké jednoduché řešení, tak, jak to vidím teď od stolu, hm, asi bych nepokračovala. Možná bych zvažovala nějaké RC kombinace paralelně k accu, ale to znamená přesně zjistit co se tam děje a to bude pořádná divočina.